Zimné agility hry s RSDC 2016

Agility závody

Pezinok - Slovensko

ZIMNÉ AGILITY HRY S RSDC

Máme za sebou první závody a víkend nabytý zážitky, divokými, občas drsnými, ne nutně pozitivními, ale silnými určitě. Hned první čáru přes rozpočet nám udělalo počasí, které se z pozdně podzimního do rána proměnilo na "mrzne, až praští a do toho fučí severák, který je předzvěstí sněžení". Tím pádem se některé naše plány radikálně měnily za pochodu. Z procházky na hrad Beckov, která měla být příjemným venčením pejsků a přestávkou na půl cesty, se vyvinula rychlá čur pauza, během které mi málem přimrznul fotoaparát k ruce (takže fotky nic moc). Na parkovišti před hradem dokonce získalo Hančino auto novou přezdívku, a to Archa Noemova. Kupodivu ji spustila jeptiška, která přecházela náhodou kolem a viděla, jak z něj postupně vystupují dva whipeti , dva chesapeaci , dva parsoni a naši přehlídku párů dokončila Linda s Evkou párem borderek :D a jedinou sheltií . Poloztuhlí a mírně omrzlí jsme vyrazili dál, směr Zvončín , kde jsme měli domluvené ubytování na psím hotelu "Pes v pohodě".

Po ubytování a vyskládání všech věcí jsme se přesunuly do haly v Pezinku - další chyba.: D Na pokojích tím pádem zůstaly všechny svršky, které bychom si mohli na sebe postupně natáhnout, abychom uchovali alespoň kousek tělesného tepla, která nám čím dál tím více ubývalo. Navíc v hale probíhaly závody, které se každým okamžikem prodlužovaly a prodlužovaly a ...no prostě čekání bylo nekonečné.

Když na nás vyšla konečně řada, bylo něco kolem desáté hodiny v noci a náš trénink připomínal zrychlený film. Tak rychle poskládanou dráhu, jsme nikdy neměli a v tak brutálním tempu jsme se na trati střídali také poprvé. Někteří pejsci už toho měli v ten okamžik docela dost. V ten okamžik bych asi chtěla být malinkou muškou a sedět na vyhřívacím zařízení a lámat se smíchy v pase. Po tréninku jsme si dali ještě půlnoční svačinku a opět přesun na ubytování, kde na nás čekali nesmírně trpěliví majitelé firmy. Ještě jsme probrali strategii na zítřek, utvořili válečný taneček sestavený z našich chybiček a za přetrvávajícího smíchu jsme všichni postupně odpadávali do krátkého bezvědomí, které se tvářilo jako spánek.

Brzo ráno nás probudila směs radosti, trémy, únavy a u některých i zdravotních komplikací. Tak co, už jsme se přihlásili, tak se teď nevzdáme. Po návštěvě Tiffiné dcery Elite, která přijela podpořit mámu a tetičku Casey, jsme směle vyrazili s naší Archou a kapitánem Noem na závodiště. Tréma by se dala krájet. Před námi první prohlídka trati a zděšení se pomaličku měnilo na pochopení a na vymyšlení strategie. V tento okamžik by si možná zasloužilo složit obrovské díky Evě, naší trenérce, která i přes zdravotní komplikace s námi na berlích několikrát prošla trať a zkušené korigovala naše plány, podle schopností, rychlosti a chápavosti nás i našich pejsků.

Organizace závodů byla dokonalá, běhy šly rychle po sobě a tak jsme si občas nestíhali ani fandit, protože v okamžiku, kdy dobíhal jeden pes, byl na startu už druhý a třetí se rozeskakoval.

Po prvních dvou neúspěších, kdy Francis i Casey vběhly obě do jiného tunelu, už při nás štěstí stálo. První běh zvládnul s drobnými chybičkami jak whippet Cariam, kterého občas zaujalo i něco mimo dráhu, ale poslušně se vrátil a běh dokončil, tak jeho spolucestující Effík, který předvedl naprosto čistý běh. Následovala Tiffany, která doplatila na nezkušenost druhé půlky teamu (mě) a udělala jedno odmítnutí na překážce a náš první běh dokončil i borderák Parisek, který měl dokonale čistý běh a tím pádem skončil spolu s Effíkem vysoko ve startovní listině. Na závěr nám ukázala naše trenérka Eva v roli doskokana, jak se to dělá. I s berličkami měla dvakrát lepší čas jak my. :D

Mezi běhy začátečníků proběhly hrátky pro závodníky. V běhu "Číselné překvapení" a "Nejlepší slalomár" naše barvy hájil Bája. I on se neztratil a získal krásné třetí místo.

Do druhého běhu už jsme nastoupili mírně klidnější, protože křest ohněm proběhl a my jsme zhruba věděli, co nás čeká. Běhy byly učesanější, na drobné chyby přesnější a výsledky lepší.

Po doběhu začátečníku a vyhlášení výsledků, kde nejlépe dopadl díky přesným a vyrovnaným výkonům Parisek, jsme si navzájem pogratulovali. Až na nějaké odmítnutí a chybičky jsme spokojení. V uvolněné a klidné náladě jsme fandili Petře s Bájou. Tihle naši závodníci se účastnili ještě paralelního běhu, kde Bája makal jak kulový blesk a postupně za sebou nechával spoustu poražených, až nakonec stanul na stupních vítězů na nádherném druhém místě!!

Jak jsme nakonec dopadli? Výsledky přikládám, ale když všechno shrnu, zavládla v našem Funny teamu nakonec spokojenost, s tím, že psi i za ztížených podmínek pracovali dobře, nerozhodila je ani cizí hala, spoustu zvuků, atmosféra a některé i balonky. Prošli tratí sice s chybkami, ale nakonec s pěkným výsledkem. Když to shrnu, radost z výkonu překonala všechny komplikace a negace, které se nám o víkendu staly. A nám se otevřela motivace k tomu, co všechno ještě musíme zvládnout, co zlepšit, abychom se dostali dál. Obrovské díky naší trenérce Evce a nemenší díky všem holkám - Hance , Petře, Lindě, které si i přes všechny strasti počasí, zdraví, trémy a dalšího dokázaly uchovat smysl pro humor a nadhled, a tím pádem z víkendu udělaly nevšední zážitek, na který se bude dlouho vzpomínat. Jste super!!!